Každá dopravní nehoda je životní situací, která  způsobuje náhlou změnu a ovlivňuje život všech  zúčastněných – poškozených, viníků i náhodných  svědků.

 Dopad dopravní nehody na účastníky závisí nejen na objektivní závažnosti situace, ale také na subjektivním vnímání a prožívání každého z nich. Situace každého, kdo se setkal s dopravní nehodou, je jiná a i reakce jsou velmi individuální. Některé důsledky dopravních nehod jsou nezvratné (trvalá zranění nebo v nejhorším případě úmrtí), jiné se dají napravit či nahradit (např. hmotná škoda na majetku).

Sekundární viktimizace obětí dopravních nehod

Sekundární viktimizace je tzv. druhotné psychické poškození účastníka dopravní nehody vyvolané jednáním s policisty, úředníky, soudci či zdravotníky.Jedná se o proces, při kterém oběť po dopravní nehodě čelí zpochybňování či bagatelizaci vlastního pohledu na věc a vlastního prožívání. Nejčastěji se jedná o pocit nespravedlnosti, nedůstojného zacházení a izolace. Negativní roli v tomto sehrávají také hromadné sdělovací prostředky a různé internetové diskuze, kde se nepravdivě nebo dokonce lživě informuje o okolnostech dopravní nehody a vyvozují se nejrůznější, často chybné závěry.

Při práci s poškozenými se snažíme dopady sekundární viktimizace minimalizovat a nepříjemné jednání s úředníky a institucemi přenášíme na nás.

Ztráta blízkého v důsledku dopravní nehody

"Dopravní nehody připraví ročně o život přibližně 1,2 milionu lidí na celém světě a jedná se o 11. nejčastější příčinu úmrtí. Na českých silnicích umírá v průměru kolem 1 300 lidí ročně a podle odborníků připadá na každého usmrceného člověka asi 10 pozůstalých osob."

Smrtelné dopravní nehody sdílejí charakteristiky náhlé a předčasné smrti, které navíc bylo možné předejít. Proto budou pozůstalí prožívat ztrátu s určitými specifiky, které se u jiných typů ztrát neobjevují. Pokud byli pozůstalí přítomni u nehody, nebo se dokonce sami stali jejími přímými účastníky, existuje zde větší pravděpodobnost rozvoje posttraumatické stresové poruchy. Příznaky posttraumatické reakce se mohou rozvinout i v těch případech, kdy pozůstalí nebyli přímými aktéry dopravní nehody, ale byli posléze vyzvání vyšetřujícími orgány k identifikaci těla zemřelého. V souvislosti s pocity viny, které pozůstalé po nehodě sužují, se často objevuje otázka „Proč musel zemřít on a ne já?“. Zpracování pocitu viny za přežití vyžaduje déle dobější terapeutickou podporu. 

Klíčovou roli při vyrovnávání se se ztrátou blízkého člověka hraje rodina a nejbližší okolí. Někdy se rodina semkne, jindy dochází k narušení vztahů mezi jednotlivými členy. Je to pochopitelné, neboť každý člověk prožívá ztrátu jiným způsobem, v jiném tempu a má rozdílné potřeby.

Tam, kde přirozená sociální opora chybí nebo je nedostatečná, jsou pozůstalým k dispozici služby zajišťované psychiatry, psychology a nově také poradci pro pozůstalé. V kontaktu s odborníkem má pozůstalý právo truchlit a otevřeně vyjadřovat veškeré emoce, které ztrátu aktuálně doprovází. Právě možnost otevřeně vyjadřovat myšlenky a otevřeně prožívat emoce vede k úlevě a zvyšuje kompetenci pozůstalého situaci zvládnout.

Možnosti pomoci

Po dopravní nehodě je pro její účastníky nezbytné porozumět tomu, co se vlastně stalo, vyrovnat se s jejími následky a tuto událost nějak zařadit do dalšího života. Při tom jsou nuceni řešit ještě celou řadu praktických záležitostí, se kterými pravděpodobně neměli v minulosti žádnou zkušenost. Jde především o kontakt s pojišťovnami, s orgány činnými v trestním řízení, v případě úmrtí též jednání s pohřební službou, notářem a místně příslušným úřadem.

Zkušenosti odborníků potvrzují, že právní pomoc patří hned po zdravotní péči mezi základní formy pomoci pro oběti dopravních nehod. Okolnosti dopravní nehody jsou prošetřovány v rámci trestního nebo civilního řízení a běžný občan se v této situaci jen stěží orientuje. Situace bývá někdy velmi nepřehledná, proto může být právní zastoupení advokátem velkou úlevou a opravdovou pomocí.

"Pod tíhou různých povinností někdy zapomínáme pečovat také o své psychické zdraví. Lidská psychika je samozřejmě velmi odolná a schopná mnoho věcí zvládnout bez vnějšího zásahu. Ovšem dopad traumatické události není dobré podceňovat. Vyhledání odborné pomoci vám pomůže lépe a někdy také rychleji se s danou situací vypořádat a naučit se s ní žít. Nebojte se o pomoc požádat."

Psychosociální pomoc a poradenství zajišťujeme ve spolupráci s luctus.cz. Můžete také kontaktovat psychosociálního poradce pomocí kontaktního formuláře nebo v pracovních dnech na tel. 728 386 076.
Služby psychosociálního poradce jsou v prvotní fázi poskytovány bezplatně. Osobní setkání s poradcem je možné pouze v Praze a to po předchozí vzájemné domluvě.